Ne všude se pije čaj v té podobě, jakou známe. Např. v Tibetu se do čajového nálevu přidává máslo, trochu pepře a soli, a aby se neutvořila mastná skvrna na hladině nápoje, smíchá se vše ve vysoké dřevěné nádobě v kalnou emulzi. Takto připravený čaj má podobu řídké polévky. Některé tibetské kmeny k němu ještě přidávají ječnou mouku, ze které se na povrchu vytvoří pěna, která se před napitím odfoukne. Čaj v této podobě by ovšem tuzemce zřejmě nezlákal :). Příprava čaje v Rusku je zase úzce spjata se samovary, s nimiž se zde setkáváme nejen v domácnostech, ale i v pouličních stáncích, autobusech, vlacích a automatech. V Japonsku se k přípravě čaje váže propracovaný čajový obřad, ke kterému je třeba 29 nezbytných předmětů a místnost, kde se odehrává, je pečlivě vyzdobena květy. Na stěnách visí svitky s kaligrafií, tematicky odpovídající probíhajícímu ročnímu období. Vchod je vždy nízký, to aby se hosté při příchodu museli sehnout a vyjádřili tak svou pokoru. Při těchto japonských čajových obřadech se čaj připravuje zvláštní metodou - šlehá se. Ne každé pití čaje je samozřejmě spojeno s čajovým obřadem. V každé japonské rodině je po celý den na kamínkách připravena nádoba s horkou vodou ke spaření čaje. Není divu, protože Japonci pijí průměrně 10-20 šálků čaje. V Zemi zapadajícího slunce jsou dokonce školy vyučující čajový obřad. V protikladu k tomu v některých částech Západní Indie se čaj nepije, ale žvýká, vysává nebo jí. Čerstvě natrhané čajové listy se tam vaří v páře a pak se jimi plní bambusové hole, kde se listy lisují a prodělávají proces kvašení. Po osmi dnech jsou poživatelné. Tři až čtyři čajové listy se stočí do kuličky a přidá se trocha soli. Takto připravená čajová kulička se nechá asi hodinu mezi tváří a dásní a vysává se. V Evropě se čaj pije s mlékem (v Anglii), cukrem, lihovinami. Muslimové do něj přidávají mátu. Tradice pití čaje s citronem, která je značně rozšířena i v našich krajích, pochází z Ruska.

Jak se u nás připravuje čaj, každý ví. I když tato příprava postrádá japonskou obřadnost, i zde je nutno dodržovat určitá pravidla (která však v povědomí lidí často chybí), jinak se může lehce stát, že i z kvalitního čaje získáme nápoj nevalné kvality. V literatuře se uvádějí desatera správné přípravy čaje, zde uvedu výtah z nich, resp. zdůrazním věci, které se často nedodržují: První věcí, která zásadně ovlivňuje výslednou chuť čaje je kvalita vody. Ta nesmí být příliš tvrdá, jinak nápoj získá nepříjemnou pachuť. Přímý styk s kovem silně narušuje chuť nápoje (tedy pryč s kovovými čajítky). Čaj je třeba skladovat v čistém, tmavém a dobře uzavřeném obalu (kvůli přejímání pachů), na suchém a chladném místě. Čaj nikdy nespařujeme dvakrát - a to nejen kvůli ztrátě kvality, ale i z hygienických důvodů (některé hospodyňky mají ošklivý zvyk jednou spařený sáček s čajem odložit a později použít znovu. V mokrém čaji se však začnou množit plísně, takže šetrnost je na tomto místě ke škodě). K mytí nádob na přípravu čaje nepoužíváme mycí prostředky. Čaj spařujeme vodou, která se teprve začíná vařit. Vzhledem k tomu, že čaj silně váže pachy, uchováváme ho v pokud možno neprodyšně uzavřených nádobách.

Někdy můžeme narazit na čaj maté. Je zajímavé vědět, že tento čaj není připraven z čajových lístků, ale z listů cesmíny paraguayské. Díky specifické technologii zpracování má čaj maté lehce kouřovou příchuť. Pije se ze zvláštní téměř kulaté nádobky s otvorem navrchu (domorodci používají tykev) pomocí trubičky zvané bombilla. Stejně jako čaj klasický i čaj maté má silně povzbuzující účinky a působí blahodárně na organismus.

Přišel čas představit www stránky, kde se můžete o čaji dozvědět mnohem více: Jedna z nejobsáhlejších je http://physics.ucsc.edu/users/noc/links/tea.html zde najdete popisy druhů čaje, čajových ceremonií, specialit, i velmi užitečné faq.
Zpracováním se mi asi nejvíce líbily stránky, které najdete na http://www.serendipitea.com/ - naleznete zde pojednání o historii čaje, druzích, v čem tento nápoj prospívá našemu zdraví...
Zajímavě zpracovaná je http://hometown.aol.com/kenkato/index.html.
Pokud se chcete dozvědět něco o bylinných čajích, vyhledejte stránku http://www.satoriteas.com/.
Tea chat naleznete na pěkně zpracované stránce, která má adresu http://www.greentea.com/.
Určitě stojí za to i "A World of Tea" - http://www.stashtea.com.
O čínském čajovém obřadu se dočtete na stránce http://desires.com/1.4/food/docs.tea.html.
Pro změnu o ruském čajovém obřadu je pojednáno na http://www.teaware.com - je zde i katalog ruské čajové keramiky, která však na mě zapůsobila značně kýčovitě, za prohlédnutí však rozhodně stojí, už jen pro zajímavost.
Velmi pěkně zpracovaná, plná informací a faqs je stránka http://www.wayoftea.com/.
Na http://www.teatrader.com/ naleznete členění čajů dle původu a popisy jednotlivých druhů.

Je zcela evidentní, že všechny tyto stránky jsou v angličtině. Pro toho, kdo upřednostňuje mateřskou řeč, tu mám ještě pár stránek v češtině:
Českou čajovou stránku naleznete na http://staff.vscht.cz/~havlatm/tea/. Brněnská čajovna má svou stránku na http://www.mas.cz/~cigi a konečně na http://student.fsid.cvut.cz/~kasparek/tea.html naleznete "Čajomilcovy stránky" obsahující kromě jiného i velice užitečný seznam čajoven v ČR a recenzí na ně.

Tradice Šen-nunga a Bodhidharmy praví, že v čaji lze objevit božskou rostlinu, rostlinu, která nám otevírá nové obzory a je klíčem k našemu Já. Jde už jen o to, zda tento klíč chceme použít :).